5 praktických rad, které vám pomohou s organizací svatebního dne

Zorganizovat svatbu není jen tak. Je potřeba zařídit spoustu věcí a ne vždy se vše daří jak má. Ve svůj svatební den byste ale měli myslet především na svou drahou polovičku a starosti hodit za hlavu. S tím vám může pomoci svatební organizátorka, svědkyně, nebo pověřená osoba, která vše bude řešit. Předem si můžete nastínit všechny situace co mohou nastat a jak by podle vás měl dotyčný postupovat. Vy si tak můžete oddechnout a svou svatbu si užít naplno.

1. Vytvořte si časový plán

Mějte předběžný plán toho, co se bude ve svatební den dít. Samozřejmě se může pokazit cokoliv a nakonec můžete některé události vynechat, nebo naopak něco přidáte. S dobrým plánem ale budete připraveni na všechny varianty a pomůžou vám hlavně naplánované časové rezervy. Díky těm nebudete mít na svatbě tak výrazný skluz a nebudete se zbytečně stresovat, abyste vše stihli. Věřte, že na každé svatbě se něco semele a tak přijdou časové rezervy vhod. 

Nejlépe si zjistěte, jak dlouho budou jednotlivé fáze svatby trvat. Oddávající by vám měl prozradit, jak dlouhý bude obřad, fotograf by s vámi měl probrat, kdy se půjdete fotit a kolik času na focení strávíte, stejně jako kameraman, kadeřnice, nebo vizážistka. Nezapomeňte ani na přejezdy aut mezi jednotlivými místy. Nejlépe si vytvořte soupis kontaktů na své dodavatele, abyste v případě potřeby mohli jen kouknout do papíru a ihned volat. Štěstí přeje připraveným. 

2. Náhradní plán B

Tento bod úzce souvisí s tím předešlým. Často se na něj ale zapomíná, proto jej píšu samostatně. Téměř na všechny činnosti svatebního dne si lze vytvořit rezervní plán. Kdyby vám něco nevyšlo, nebudete tak překvapení a už vás změna tak moc nerozhodí. Díky náhradnímu plánu B se budete i psychicky cítit lépe, budete mít větší pocit jistoty a menší obavy. 

3. Zaměstnejte organizátora svatby

Nesnažte se za každou cenu zvládnout vše sami. Když budete myslet na to, co všechno se má udělat, na co nesmíte zapomenout a že nikdo neví jak se co má udělat, budete ve stresu a moc si svůj svatební den neužijete. Zaměstnejte lidi okolo. Pověřte svědky, rodinu, přátele, rozdělte jim úkoly a pravomoci. Sepsat si můžete seznam, komu jste co svěřili a kdo na co má dohlížet. 

Úplně nejlepší variantou je přizvat si člověka, který bude jakýmsi manažerem svatby. V některých krajích je tradicí přizvat si na svatbu kamaráda, který má čistě organizační funkci a říkají mu ,,starosta“, nebo tuto úlohu mohou zastávat svědkové. Krom svědků je na svatbě tedy ještě starosta (jeden nebo dva), který se stará o samotnou organizaci a všichni ostatní se tak mohou v klidu bavit a nemusí na nic myslet. V podstatě stejnou funkci zastává svatební koordinátor/ka. Pokud máte tu možnost, zkuste si koordinátora na svatbu přizvat. Má už nějaké to řízení svatby za sebou, ví jak by vše mělo probíhat, umí si to zorganizovat a s nečekanými situacemi si dovede poradit. Vy se budete moci naplno věnovat svatebním hostům a budete mít o starost méně. Věřte, že budete nakonec rádi. 

4. Vyhněte se zmatkům u obřadu 

Máte naplánovaný celý svatební den, ale co samotný obřad? Víte, jak přesně bude probíhat, kdo má kde stát a kdy má kdo jít? Většinou se nejvíce zmatků odehrává těsně před obřadem. Nevěsta neví, kdy má vystoupit z auta, jak má být seřazena kolona, že na sebe auta i hosté mají počkat, jestli se bude tvořit špalír, kdo vchází do kostela/obřadní síně první a jak se mají seřadit svědkové, nebo rodiče. To jsou věci, které byste měli do detailů projít s oddávajícím předem a nejlépe si vše zapsat. Ze samotného obřadu nebudete tak nervózní a můžete si jej lépe užít. 

Dobré je informovat o průběhu dne i samotného obřadu svědky, rodiče i svatebčany. Vyhnete se zbytečným zmatkům a trapnosti situace. V tomto ohledu je vhodná organizace na místě, kdy svědek (starosta/koordinátor) všem řekne, kam mají jít a co se bude dít. Snad nejlepší variantou je zřízení svatebního webu, na kterém se hosté dozvědí vše potřebné. Můžete svatebčanům též rozeslat informace e-mailem, nebo jim rozdat program dne u společné snídaně.  

5. Nenechte se rozhodit

Ještě jsem nezažila svatbu, na které by vše klaplo perfektně a nic se nepokazilo. Ikdyž máte sebelepší plán, něco přeci jen nevyjde. Ať jsou to zapomenuté vývazky, prší a vy máte svatbu venku, nebo má půlka rodiny chřipku, nevěšte hlavu. Nenechte si zkazit svůj svatební den a snažte se vidět věci z té lepší stránky. Obraťte nesnáze ve svůj prospěch. 

Nedorazila květina? Natrhejte si luční kvítí, takovou kytici jen tak někdo nemá a může vypadat líp než ta kupovaná. A uvidíte, jak skvělou budete mít v budoucnu historku, kterou můžete vyprávět v hospodě přátelům, nebo jednou svým vnoučatům. Přece nejdůležitější ve svatební den je, že si berete svou drahou polovičku. Na to myslete především.

Výročí svatby mých prarodičů

Bude někdo v rodině, nebo přátelé slavit společné výročí? A nevíte čím je obdarovat, nebo jaké jim nachystat překvapení? Pak je tenhle článek přesně pro vás. Podělím se s vámi o to, jak jsme oslavili diamantovou svatbu mých prarodičů.

Připravit něco originálního a nezapomenutelného je vždy oříšek. Každý člověk je jiný a proto je vždy potřeba zapřemýšlet, co by potěšilo právě ty vaše oslavence. Zjistěte, jaké mají společné koníčky, jak tráví volný čas, nebo jim při oslavě připomeňte to krásné, co spolu v životě už prožili, nebo dokázali.

Jak se slavilo u nás

Oslavu diamantové svatby si prarodiče přáli mít v restauraci. Dědeček je už na vozíku, takže jsme vybrali místo podle bezbariérového vstupu a samozřejmě s dobrým jídlem. V den jejich výročí, tedy 19. dubna, proběhla mše v kostele. Znali se s místním varhaníkem, děda vždy sedával vedle něj, když hrál a moc si to užíval. Jako truhlář na těch varhanách dokonce vyráběl šlapací klapky. Na jejich mši tak nesměly chybět skvěle zahrané skladby na varhany. Na začátku a na konci mše zazněly i skladby, které na běžné mši přes týden neuslyšíte. A věřte mi, byla to paráda. Jakmile se po mši varhany naplno rozezněly celým kostelem, naskočila mi husí kůže po těle. Pak farář jim ještě přišel poblahopřát a mamka i babička měly slzy v očích.

Prarodiče v ten den dostali drobné dárečky a babička ještě k tomu obrovskou kytici. Samotná oslava se konala o pár dní později o víkendu.

Nejvíce se prarodiče těšili, že se zase sejdou s rodinou. Přáli si také dodělat své svatební album, které za ta léta ještě nedokončili. Po několik večerů před oslavou jsem s nimi sedávala, vybírali jsme společně staré fotky a já je vlepovala do alba. K fotografiím jsme sem tam dopsali nápisy nebo důležité data bílým fixem.

Blahopřání ze dřeva a svatební album

Starých fotek máme doma opravdu hodně a spousta z nich se do alba nevešla. Zbylé jsem tedy zavěsila do rámu na provázek a na laseru vyrobila nápis s jejich příjmením. Do druhého rámu jsem vepsala zajímavé a symbolické čísla z jejich společného života. Na oslavě pak nebyla o zábavu nouze.

Jako dárek dostali knihu o roce, ve kterém se brali, retro plakát na míru s jejich oznámením svatby, zvětšenou svatební fotografii v rámečku a spoustu dalších dárků a květin od celé rodiny. Jako zvláštní gratulaci jsme jim darovali blahopřání vyrobené ze dřeva. Dědeček je truhlář, takže ho tenhle originální dárek opravdu potěšil. Babička dostala kytičku, kterou jsme nechali navázat podobnou, jakou měla tenkrát na své svatbě. Pro pobavení všech jsem ještě vytiskla noviny ,,Rudé právo“ ze dne jejich sňatku roku 1958.

Nemohla chybět svíčková, přípitek, proslovy a večer raut s babiččiným nejoblíbenějším jídlem, smaženými řízečky. Na oslavě si pak celá rodina prohlížela svatební album, všichni vzpomínali a vyprávěli si už skoro zapomenuté historky.

Prarodiče byli z oslavy přímo nadšení. Ještě několik dní po oslavě každý den říkali, jak byli překvapení ze všeho, co jsme jim přichystali a jak se jim oslava líbila.

Snad se vám mé, trochu dlouhé, povídání líbilo a v něčem vás inspirovalo. Věřím, že vaši oslavenci si své výročí užijí stejně dobře, jako ti naši.

Vdala se v babiččiných šatech z roku 1962

Když se měla Američanka Jordy Jensen vdávat, napadlo ji něco úžasného. Rozhodla se vdávat ve svatebních šatech své babičky. Vše mělo být překvapením a babičce tuto zprávu oznámila opravdu originálním způsobem. 

Svatební šaty, o kterých je řeč, ležely přes padesát let ve skříni. Naposledy si je oblékla ve svůj svatební den babička Jordy, paní Penny Jensen, v roce 1962. Uplynulo mnoho let a už by nikoho nenapadlo, že si tyto šaty ještě někdo oblékne. V létě roku 2017 ale dostala její vnučka nápad, vdávat se právě v těchto šatech. Vždy si byly velmi blízké a tak chtěla tímto své babičce dát najevo svou úctu a udělat jí radost. 

Šaty bylo nutné vyčistit a upravit podle postavy nevěsty. Malé úpravy stačily k tomu, aby šaty vypadaly zase jako nové. Na první pohled byste ani nepoznali, že jsou od babičky. Den před svatbou si nevěsta šaty oblékla a pozvala svou babičku na zkoušku svých svatebních šatů. Setkání babičky s vnučkou, v jejích ve starých svatebních šatech, bylo prý opravdu dojemné. Na památku si pozvaly i fotografku aby je při překvapení zachytila. 

A proč své babičce ukázala šaty už den před svatbou? 

,,Nechtěla jsem, aby ty šaty babička viděla, až půjdu k oltáři, protože by se jí možná vrátily všechny vzpomínky s nimi spojené a možná by jí v tu chvíli bylo spíše smutno. Můj dědeček je totiž už dlouho po smrti a nevěděla jsem, jak by to babička nesla.“ Nechala se slyšet nevěsta. 

Takové překvapení by určitě potěšilo nejednu babičku. Co myslíte?

Scroll to top